♥TAJEMNÝ HŘEBEC♥
6. 8. 2014
♥TAJEMNÝ HŘEBEC♥
Šly jsme jednou s kámoškou
cestou hrbolatou,
skočil lev s hřívou zlatou ,
museli jsme projít zkouškou.
Strachem jsme ani nedyýchaly,
bylo to jako by nám plíce vzaly.
Moje srdce bylo tak hlasité,
že to slyšelo i to zvíře veliké.
Od nás byl už metr téměř,
v tom tam skočil krásný hřebec.
Byl černý jak uhel to mi věř,
a měl krásnou ,hebkou plec.
Ve větru mu hříva vlála,
jak lva přemohla jeho síla.
Když jsem ho chtěla pohladit,
řekl že nesmím nic prozradit.
Ať už jsme doma řekl,
domů nás pracně vlekl.
Nevěřím že se tahle pohádka děla,
od té doby jsem ho už neviděla.
Nevěřím že se tahle pohádka děla,
od té doby jsem ho už neviděla.
Komentáře
Přehled komentářů
Je noc, slunce zapadlo.
Je noc, štěstí se rozpadlo.
Je noc, černý kůň běží,
Je noc a les svůj střeží.
Je noc a černý duch se řítí.
Je noc a slyším vlky výti.
Je noc, už vysvit‘ měsíc,
Je noc a houká výr i sýc.
Je noc, i hvězdy už září,
Je noc a zle se les tváří.
Je noc a černý kůň uhání,
Za chvíli čeká nás slunce a svítání.
Je noc
Katy,7. 10. 2014 13:26